Památky a zajímavosti

Na památníku je uvedeno 110 osoblažských mužů padlých, zemřelých či nezvěstných během 1. Světové války.  Památník je upomínkou na tzv. „syny obce“ tedy muže, kteří z Osoblahy odešli na frontu a již se nevrátili.

Na tomto místě stával děkanský kostel svaté Máří Magdaleny, jehož počátky sahají do 3. čtvrtiny 13. století. Součástí kostela byla renesanční věž z počátku 17. století a cenný gotický portál zdobený reliéfem listů.

Poslední zbytek městské fortifikace na obvodu historického jádra bývalého města. Památka stavebně historická ze 16.století.

Jednolodní barokní stavba z let 1765-1766 stojící na hřbitově za obcí. Jde o drobnou stavbu dobré výtvarné úrovně, jedna z posledních architektonických památek zaniklého města.

 Židovský hřbitov v Osoblaze je jednou z nejvýznamnějších a nejstarších židovských památek v celém Slezsku. Tento unikátní hřbitov, který je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka, vyniká svou zachovalostí, specifickou architekturou náhrobků a historickým významem.

Symbol vody, zdraví a historie města

Nachází se na ul.Pavlovická naproti čp.19. Uvnitř stavby je reliéf Ukřižování (korpus 2m, rozpětí rukou 2,5m).

Na Osoblažsku se nacházení bludné balvany ze severské žuly jako doklad zalednění oblasti pevninským ledovcem postupujících ve čtvrtohorách ze Skandinávie. Největší bludný balvan na území obce se nachází v parku na návrší nad turistickým kempem.

Nachází se na hranici katastrů tří obcí Hlinka, Osoblaha a Slezské Pavlovice. Území má mimořádný význam jako refugium místní ornitofauny. Je zastávkou tažných ptáků a hnízdiště vodních ptáků, žijí zde vzácné druhy živočichů. Lokalita má rovněž významný botanický a krajinářský význam.

Je území se zbytkem luhu se starými stromy a mokřady mezi řekami Hraniční potok a Prudnik. Stromové patro tvoří především duby, lípy, habry a jasany. Tento zbytek tvrdého luhu přechází do druhotnějšího porostu olší. V mokřadech se nachází ostřice a rozsáhlé rákosiny.